Pokud mě necháš obejít svou cestou

zamotat se do tvé vůně

možná shniju ve snovém světě

kam se nevrátím

jen tak

Osamostatním svoje morality

vy(s)vléknu se z šatů chtíče

(u)vidíš mě nahou

spočívající na nebi

padám

něco si přej

***

odtékající krev chytáš do kapek

hruď se vzdouvá

v deštivé agónii

podvečera

Odlesky vytváří stíny tvých očí

rakev necháváš zavřenou

dokud tě nepoznám

Bojíš se svého strachu

že ta

kterou bys miloval...

Mohl bys zůstat sám